Funkční značení hasičů

Hasiči u zásahu plní různé funkce, které jsou dány jejich odborností. V rámci jedné jednotky SDH (dále jen JSDH) se rozlišují zejména následující hlavní funkce:

Velitel jednotky: Je jediný v JSDH, je zodpovědný za řízení a školení celé jednotky.

Velitel družstva: V JSDH je jich několik. Velitelé družstev prochází stejným školením jako velitel jednotky. Zasahující jednotka musí vždy vyjet s alespoň jedním velitelem, je jedno, jestli velitelem jednotky, nebo velitelem družstva.

Strojník: Řídí auto, obsluhuje čerpadlo.

Hasič: Ostatní členové jednotky.

Zasahující jednotka vyjíždí s alespoň jedním velitelem (je jedno, jestli velitelem jednotky, nebo velitelem družstva) a alespoň jedním strojníkem, který řídí a obsluhuje cisternu.

Každý hasič může mít navíc různé kurzy a specializace, např. školení na práci s motorovou a rozbrušovací pilou, nositel dýchací techniky, zdravotník, obsluha výškové techniky apod.

Protože u události zasahuje většinou několik jednotek, je nutné dále rozlišovat hasiče z pohledu velení u zásahu. Zejména se rozlišuje velitel zásahu, kterým je jeden z velitelů zasahujících jednotek. Většinou se jedná o velitele hasičského záchranného sboru ČR, nebo první dobrovolné, která na místo události dorazila.

Existují různé způsoby rozlišení zasahujících hasičů. Následující text přináší jejich přehled.

1. Funkční značení na výložkach

Následující tabulka ukazuje hodnostní značení, které se nosí nejčastěji na pracovních stejnokrojích, tzv. PS II, případně na vycházkových stejnokrojích (u dobrovolných jednotek jen zřídka). Pracovní stejnokroje se používají pouze při výcviku nebo při technických zásazích. U ostatních událostí se používají zásahové oděvy, na nichž toto označení chybí a hasiči se rozlišují jinak (viz dále).

2. Rozlišení na zásahových přilbách

Od roku 2009 se používá značení funkcí pomocí barevných pruhů na zásahových přilbách. Protože je tento způsob značení poměrně nový a vyžaduje technickou úpravu (polepení) přileb, tak zdaleka ne všechny jednotky toto značení používají. Dá se ale předpokládat, že se postupem času stane standardem.

Přilba značení ze předu

Přilba značení ze zadu

Barevný pruh by měl na levé straně obsahovat název jednotky a na pravé straně příjmení a první písmeno jména hasiče. Hasiči, kteří absolvovali minimálně střední zdravotnickou školu, případně kurz „Řidič dopravy nemocných a raněných“, mohou používat jako označení hasiče se zdravotnickým vzděláním samolepící znak „modrá hvězda života“.

Hvézda života 

Pokud to konstrukce přilby umožňuje, je možné u velitelských funkcí použít jako doplněk tohoto označení také čelní štítek v barevném provedení shodném s barevným provedením pásu. U ostatních funkcí je možné použít čelní štítek v barevném provedení černém nebo zlatém.

Barevné označení se liší u hasičského záchranného sboru ČR (HZS) a u jednotek sborů dobrovolných hasičů (JSDH), viz následující přehled.

Označení funkce na přilbě udává v podstatě kvalifikaci hasiče z pohledu velení. Neříká ale nic o tom, kdo z hasičů skutečně v daný okamžik velí. Klidně se totiž může stát, že v rámci jednotky vyjede k zásahu velitel jednotky spolu s velitelem družstva. Pak oba dva mají u zásahu přilbu s oranžovým pruhem. Aktuální velení se proto rozlišuje pomocí výstražných vest nebo rozlišovacích pásek.

3. Rozlišení pomocí reflexních vest nebo pásek na rukávu

Obecně mohou hasiči při své práci používat oranžové reflexní vesty s nápisem HASIČI, např. pokud pracují na frekventované silnici. Kromě toho ale vesty slouží i k rozlišení funkcí z pohledu velení u zásahu (jako doplněk k rozlišení na přilbách, viz výše). Velitel celého zásahu má proto vždy vestu s nápisem „VELITEL ZÁSAHU“. Hasič velící v dané chvíli konkrétní jednotce by měl mít vestu s nápisem „VELITEL JEDNOTKY“, případně s nápisem obsahujícím název jednotky, např. „HASIČI HORNÍ DOLNÍ VELITEL“. Své vlastní označení na vestách mají také řídící důstojníci (u větších událostí), vyšetřovatelé, tiskoví mluvčí, nebo hasičský psycholog.

 Jako alternativu k vestám lze použít červené rukávové pásky se zkratkou funkce, např. VZ pro velitele zásahu.